Gran sonata per chitarra

Niccoló Paganini (1782-1840), nejen houslový, ale též kytarový virtuóz, se věnoval tomuto nástroji v řadě opusů sólových i komorních. Svou zázračnou houslovou techniku obohatil o některé kytarové efekty a celkově považoval kytaru za svrchovaný sólistický nástroj. Svědčí o tom i jeho Gran sonata, kde...

Celý popis

Uloženo v:
Hlavní autor: Paganini, Niccolò, 1782-1840
Další autoři: Giuliani, Mauro, Sor, Fernando, Kníže, František Max, Matějka, Václav, Ježková, Jaromíra, Paganini, Niccolò, Messiereur, Petr, Rattay, Evžen, Zelenka, Milan, Gemrot, Jiří, Šedivý, Luboš, Hampl, Jiří, Barančicová, Svatava, Pospíšilová, Helena, Kupečková, Hildegarde, Beran, Milan, Danielová, Daniela, TRU/HBA
Médium: CD
Instituce: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Moravská zemská knihovna
Supraphon
Vydáno: Panton 1990
Témata:
Účinkují Jaromíra Ježková, kytara
EAN 8596981101529
UPC 099925364724
Katalogové číslo 81 1015-2 131 Panton
10 3647-2 Supraphon
81 1015-2 Supraphon
Popis jednotky: Kompaktní deska (DDD)
Nahr. 1989
Durata 48:10
Text v brožuře vícejaz
Vydáno poprvé v roce 1985
Kompaktní deska (CD)
Vydáno poprvé v roce 1990
Fyzický popis: 1 CD : DDD ; 12 cm + 1 brožura [8 s.]
Shrnutí: Niccoló Paganini (1782-1840), nejen houslový, ale též kytarový virtuóz, se věnoval tomuto nástroji v řadě opusů sólových i komorních. Svou zázračnou houslovou techniku obohatil o některé kytarové efekty a celkově považoval kytaru za svrchovaný sólistický nástroj. Svědčí o tom i jeho Gran sonata, kde byla v původní verzi houslím přiřčena pouze doprovodná úloha.
Mauro Giuliani (1781-1829) působil od r. 1806 ve Vídni - odtud tedy téma jeho variací "I bin a Kohlbauern Bub" op. 49. Těšil se zde nesmírnému obdivu i tak věhlasných hudebníků, jako byli Johann Nepomuk Hummel, Ignaz Moscheles a Joseph Mayseder, kteří s oblibou přebírali jeho repertoár.
Španělský kytarový virtuóz Fernando Sor (1778-1839) trávil svůj dobrodružný život v mnoha evropských metropolích - v Paříži, v Londýně jako velký rival Giulianiho, v Berlíně i v Moskvě. Dnes je zapomenuto jeho nemalé dílo scénické, orchestrální i klavírní a živé zůstaly pouze kytarové skladby, z nichž Variace na téma z Mozartovy Kouzelné flétny patří k nejznámějším.
František Max Kníže (1784-1840) byl výraznou postavou českého národního obrození. Některé jeho písně s kytarou dokonce zlidověly. Samotné kytaře věnoval dvě školy, množství etud, dobové úpravy Beethovena a Rossiniho árií, variace a fantazie. Jako ředitel kůru u Sv. Ignáce a Sv. Havla v Praze psal též chrámovou hudbu.
Václav Matějka (1773-1830) psal rovněž chrámovou hudbu, byl ředitelem kůru Sv. Leopolda a Sv. Josefa ve vídeňském Leopoldstadtu. Stylově je blízký Haydnovi, Mozartovi a kytarovému příznivci Schubertovi, který dokonce jeho Notturno upravil jako kvartet. Téma Matějkových Variací pochází z oblíbené opery La molinara Giovanni Paisiella.
Jaromíra Ježková (nar. 1964) po krátkém studiu na ostravské konzervatoři přestoupila do třídy Jiřího Jirmala v Praze. Odtud již vedla její cesta k prvnímu mezinárodnímu úspěchu - druhé ceně na mezinárodní soutěži francouzského rozhlasu v Paříži (1984) a k zahraničnímu studiu na Vysoké školy Hannse Eislera v Berlíně. Kritika na jejím hráčském umění ocenňuje zvláště vyrovnanost technické virtuozity s muzikálním citem a také její schopnost vtáhnout posluchače do hry a obestřít jej zúčastněnou atmosférou.
Svatava Barančicová
Autor Název Doba přehrávání Link
Paganini, Niccoló Velká sonáta pro kytaru 18:02 link
Giulliani, Mauro Šest variací na I bin a Kohlbauern Bub, op. 49 8:30 link
Sor, Fernando Variace na Mozartovo téma 8:40 link
Kníže, František Max Fantasie na vlastní téma 6:06 link
Matějka, Václav Variace na árii z opery Mlynářka Giovanni Paisiella 6:19 link